Na úvodní stránku



4/III

Miloslav Fuček

Kamarádi

Přečteno: 676


Kapitola čtvrtá, III. část


Koncem ledna jsme konečně uspořádali ten turnaj v pingpongu, co si přál Robert. Rozhodli jsme se, že tentokrát budou hrát jen děti a dospělé nepozveme. Brácha a Michal Gazda začali shánět zájemce. Tentokrát jsem sháněl i já s Martinem. Přihlásilo se nás hodně a tak jsme se rozhodli pro vylučovací systém. Martin zjišťoval, jak to kdo umí. Ptal se hlavně těch, o kterých neví, jak to hrají. Petr Mašek, kterého se ptal mezi prvníma, ho ujistil, že to moc neumí. Proto Martin nasadil jenom Michala Šimka, Radka Šimka, mě, sebe, Michala Gazdu, Roberta a Míšu. Jedno místo zůstalo neobsazené s tím, že se tam někdo dolosuje. Los tam určil Petra Kocourka. Začalo první kolo. První čtyři nasazení, mezi kterými jsem já, Martin a Michal a Radek Šimkovi, postupovali přímo do druhého kola.

Do druhého kola postoupil bez boje taky Petr Mašek, protože Bořík, s kterým měl v prvním kole hrát, nepřišel. Začaly zápasy druhého kola. Petr Kocourek hrál velice vyrovnaně s Tomášem Slepičkou. Ten hnusný pinďa předtím porazil Libora Mařatku, kterému jsem hrozně moc fandil, protože Tomáše nemám rád. Jenže Tomáš dal Liborovi v rozhodující chvíli prase a tak vyhrál. Teď jsem se bál Petrovi fandit, protože zatím každý, komu jsem fandil, prohrál. Petr ale vyhrál a Tomáše vyřadil. Já jsem hrál s Radkem Holubem. V prvním setu se mi nic nedařilo a prohrál jsem. Začal jsem dávat hodně kroucené podání a to na Radka platilo. Srovnal jsem na 1:1 na sety. V třetím setu jsem na začátku prohrával 0:7. Pak se ale štěstí obrátilo, srovnal jsem a nakonec jsem vyhrál 21:15.

Martin se utkal s Petrem Maškem, který tvrdil, že to neumí. Martin si na něj v prvním setu neuhrál ani deset míčků. V druhém setu Martin dřel, ale zase se přes desítku nedostal. Byl naštvaný a ne málo. Ještě nikdy jsem ho takhle naštvaného neviděl. Pálku hodil vztekle do kouta. Při tom ale dával pozor, aby ji hodil do hadrů a ne na zem. Petrovi vynadal za to, že mu tvrdil, že to neumí. Kdyby věděl, jak to Petr hraje, byl by ho nasadil. Takhle Martin vypadl hned v prvním zápasu a přitom počítal s tím, že bude mezi prvními čtyřmi a že bude hrát se mnou o třetí místo. Ještě víc ho musela rozčilovat podívaná na další zápas, v kterém Michal Gazda vyřadil Marka Poláka. Gazda si s ním vyloženě pohrával a dělal si z něj srandu a přesto vyhrál 21:5 a 21:2. Martin by byl nejraději odešel domů.

Začalo třetí kolo. Petr Kocourek prohrál s Michalem Šimkem. Držel se ale celkem dobře. Michal hrál v prvním setu dost ostře a Petr si na něj přesto uhrál deset bodů. V druhém setu nechal Michal Petra více zahrát. Petr mu ale v koncovce utekl a tak se musel Michal snažit, aby neztratil set. Já jsem hrál s Robertem a stačily mi na něho dva sety. Byl jsem mezi čtyřmi nejlepšími, ale zároveň bez šancí na další postup, protože Michala Šimka nemůžu nikdy porazit.

Radek Šimek vyřadil Míšu. Ten se držel statečně. Radkovi se moc nedařilo a tak si Míša málem uhrál set. V posledním čtvrtfinále vyřadil Petr Mašek ve dvou setech Gazdu, který proti němu neměl šanci. Martin si zase neodpustil poznámku, že to teda Petr opravdu neumí. Petr se mu omlouval, že nevěděl, jak hrajeme a tak se nechtěl vytahovat. Zároveň ale chápal, že to Martina štve, protože do třetího kola se probojovali kluci, které by Martin s přehledem porazil.

Semifinále se hrály až po večeři. Já jsem prohrál s Michalem Šimkem. Ten proti mě hrál v prvním setu vysokou obranu a nechal mě útočit. To mě bavilo, ale co to bylo platné, že jsem dal třeba devět dobrých smečů, když jsem desátý zkazil. Michal mě nechal upinkat a prohrál jsem 21:5. V druhém setu mi dal Michal víc příležitostí. Šel jsem na začátku i do vedení, ale pak na mě zahrál zase párkrát vysokou obranu a srovnal. Mě tentokrát smeče vycházely a nekazil jsem, ale Michal je pořád vracel. Když už ho to nebavilo, tak si zasmečoval sám. Jednou jsem ho ale oblafl a když mi dal vysoký míček kousek od síťky, tak jsem naznačil smeč, ale místo toho jsem to zkrátil těsně za síťku. Uznale mě pochválil, že to bylo chytré. Prohra 21:15 byla pro mě lichotivá.

Na druhém stolu se hrálo déle. Radek Šimek se trápil s Petrem Maškem. Radek sice těsně vyhrál první set, ale v druhém dělal chyby a prohrál. V rozhodujícím setu Radek taky prohrával a přestal si věřit. Michal ho uklidňoval, ale nepomohlo to. Radek za stavu 19:20 zkazil podání a prohrál. Petr se stal nečekaným finalistou. Přestože jsme poznali, že hraje dobře, že porazí Radka Šimka, jsme nečekali. Michal Šimek se ale nenechal zaskočit jako jeho brácha. Sice měl s Petrem taky trochu práce, ale v prvním setu hrál naplno až v koncovce. Vyhrál 21:15. Druhý set hrál Michal naplno celý a Petr si na něj uhrál deset míčků.

"Takhle si měl hrát", říkal pak svému bráchovi Radkovi.

"Když mě nic nevycházelo", postěžoval si Radek.

Do sklepa teď přišel Petrův brácha Pavel. Zeptal se, jestli si může s někým zahrát. Martin se ho zeptal, jak to umí. Řekl, že trochu. Martin řekl, že si s ním zahraje, že vypadl hned v prvním zápasu a moc si nezahrál. Já jsem si zamluvil hned druhý zápas. Martin chtěl hned po prvních míčcích odejít. Hned jsme totiž poznali, že Pavel to umí přinejmenším tak, jako Petr, ne-li ještě líp. Pavel ale Martinovi dobrácky řekl, aby to hned nevzdával. Přece si sem přišel zahrát a ne sedět. Normálně by to Martina naštvalo, protože měl špatnou náladu, ale Pavel mu to řekl tak, že to uznal. Ostatně Pavlovi je už dvacet a tak je to něco jiného, než kdyby mu to řekl třeba někdo od nás ze třídy. Pavel hrál tak, že to začalo Martina bavit. Hrál na něj to, co hrál před chvílí Michal Šimek na mě, vysokou obranu. Martin smečoval a Pavel mu to vracel. To Martina bavilo. Michal Šimek si s ním zamluvil třetí zápas. Já jsem mu řekl, že mu klidně přenechám svoje pořadí.

Pavel se podivil, že Martin vypadl hned v prvním zápasu. Všiml si totiž, že na zbylých stolech to někteří kluci jen tak plácají, jak nazval jejich hru.

"S kým jsi vypadl?", zeptal se.

"S tvým bráchou", řekl a pak dodal: "S Petrem", protože se uvědomil, že Vláďa je taky Pavlův brácha. Postěžoval si hned Pavlovi, že Petr řekl, že to neumí a tak ho nenasadil a on ho vyřadil. Pavel řekl s úsměvem o Petrovi, že je grázl. Pak nabídl Martinovi, že si zahrajou na sety a dal mu první podání. Martin se zdráhal, ale Pavel mu řekl, aby se nebál. Tak to teda Martin zkusil. Pavel ho nechal uhrát sedmnáct a devatenáct bodů. Pak si zavolal mě. Zdráhal jsem se, ale přemluvil mě stejně jako prve Martina. Zeptal se mě, kolikátý jsem skončil. Řekl jsem, že jsem byl spolu s Petrem třetí, protože jsme spolu o třetí místo nehráli.

"A to se bojíš?", zeptal se mě. "Jak se vlastně jmenuješ, ať vím, jak tě mám oslovovat?", zeptal se. Když zjistil, že jsem taky Pavel jako on, tak mi řekl: "No přece se nebudeš Pavle bát svého jmenovce." Tak jsem to zkusil. Taky si se mnou zahrál na sety a nechal mě v prvním setu uhrát osmnáct míčků. V druhém setu si se mnou hrál a díky prasátku jsem ho porazil. V třetím setu už byl opatrnější a nechal mě uhrát jen patnáct. Po mě si zahrál s Michalem. Proti němu hrál naplno. Byl to zápas dobré úrovně. Pavel držel s Michalem celkem krok, uhrál si na něj pokaždé patnáct bodů. Set mu ale Michal nepustil.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je středa
13.11.2019