Na úvodní stránku



7/IV

Miloslav Fuček

Kamarádi

Přečteno: 660


Kapitola sedmá, IV. část


Brácha Honzy Beneše, Aleš, uzavřel sázku, kterou prohrál. Vsadil se o dvě stě korun s jedním svým spoluučněm. Učí se elektromontérem a je mu sedmnáct. Peníze si vypůjčil. Nečekal, že sázku prohraje, a teď je musí vrátit, jinak se dostane do průšvihu. Půjčil si je totiž z pokladny ROH, kterou má na starosti, protože dělá úsekového důvěrníka. Teď potřeboval nutně sehnat peníze do druhého dne. Honza mu doporučil mě, protože ví, že jsem prodal to album a tak bych dvě stovky mohl ještě mít.

Honza za mnou přišel do sklepa, když jsme hráli pingpong. Hned přivedl Aleše. Nejdřív jsem se zdráhal a dělal jsem drahoty, abych na tom něco vydělal. Aleš ale nikoho jiného neměl a tak úpěnlivě naléhal. Řekl jsem mu, že to ale nebude zadarmo. Souhlasil a řekl, ať si řeknu co chci. Řekl jsem mu, že chci dvě koruny za každý den. Řekl mi, že jsem lichvář a tak jsem mu řekl, že mu teda nic nepůjčím. Řekl, že to teda bere s těma dvěma korunami za den, ale já dělal uraženého. Nezbylo mu, než se mi omluvit.

Chtěl jsem nějakou záruku, že mi ty peníze vůbec vrátí a že mi taky zaplatí ten úrok. Dal mi do zástavy hodinky a řekl mi, že mi to do prázdnin vrátí. Řekl jsem mu, že s tím taky počítám, protože pak budu ty peníze potřebovat. To ovšem není pravda. Naopak bych byl rád, aby mi to do prázdnin nevrátil, protože budu celé prázdniny pryč a vydělal bych na tom víc, něco přes sto dvacet korun.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je středa
13.11.2019