Na úvodní stránku



8/II

Miloslav Fuček

Kamarádi

Přečteno: 653


Kapitola osmá, II. část


Ráno nás přišel vzbudit Franta. Šli jsme se rychle umýt a pak jsme šli za Jindrou do kuchyně, jestli něco nepotřebuje. Pomohli jsme mu krájet chleby. To jsem dělal já, Míša, brácha a Michal. Marek s Petrem připravovali čaj a Jindra zatím topil v kamnech. Martina s Radkem poslal, ať si jdou uklidit stan, protože v sedm převezmou denní hlídku u brány. Franta zatím nanosil do bedny vedle kamen dříví, které bylo narovnáno vedle kuchyně. Potom zorganizoval mazání chlebů džemem. To s ním dělali Marek a Petr. Jindra šel zkontrolovat Martina a Radka, jak si uklidili stan. V sedm řekl mě a Míšovi, abysme vyhlásili budíček. Byli jsme rádi, že vybral zrovna nás. Řekl nám, ať ale budíme slušně.

Vedoucí už byli všichni vzhůru a mimo Jany a Marušky už byli všichni venku ze stanů. Začali jsme budit Lvy, potom Piráty a nakonec Táborníky. Hned, když jsme vzbudili poslední holky v třiadvacítce, zapískal Sváťa nástup na rozcvičku. To se ale našeho oddílu netýká, protože my máme službu. Martin s Radkem šli k bráně na službu a my jsme se vrátili do kuchyně. Tam už ale stejně moc práce nebylo, protože chleby jsou už hotové a teď se čeká, až se uvaří čaj. Jindra se nás zeptal, jestli si nechceme jít taky zacvičit, že by nás pustil. My ale nechtěli a tak nás poslal, ať si jdeme uklidit stany.

Při úklidu jsme si dali s Míšou záležet, abysme dostali plný počet bodů. Jestli se bude bodovat stejně jako loni, tak bude maximum pět bodů. Míša si vzal s sebou z Prahy malý smetáček, kterým jsme zametli podlahu. Za chvíli se na nás přišel podívat Jindra. Franta hlídal v kuchyni čaj. U bráchy a Michala měl Jindra drobné připomínky, ale celkem byl spokojenej. Nelíbilo se mu, že si kluci zavřeli mokré kartáčky na zuby do pouzder. Pak šel k nám. Pochválil nás a neměl jedinou připomínku. Spokojený byl i u Marka a Petra.

Všichni jsme se vrátili do kuchyně. Voda na čaj už vařila a Franta teda hrnek s vodou odsunul z plotny a nasypal do vody čaj. Nalili jsme do čaje šťávu a nechali jsme ho trochu vystydnout. Sváťa s dětma se už vraceli s rozcvičky. Všichni se teď hrnuli do umýváren. Za náma do kuchyně se přišla podívat Martina s Milanem a ptali se nás, jak to jde. Jindra odpověděl, že dobře, že snídaně je už hotová.

Zeptal jsem se Milana, kdy bude mít náš oddíl topografii, kterou mají ostatní dnes dopoledne. Milan mi vysvětlil, že v každém cyklu čtyř programů po oddílech, je jeden volný. V něm bude dělat každý oddíl to, co nedělal. Je tototiž uděláno tak, aby každý oddíl o jeden z těch programů přišel, protože bude mít službu.

Ještě před snídaní vynadal Sváťa Pavlovi a Petrovi Bartáčkovým, že se nepřevlékli a chodí ve stejných teplácích, v jakých spali. Kluci se hájili, že se převlékli. Zdeněk je podpořil, že on si taky myslí, že se převlékli. Za chvíli se to vysvětlilo. Oni mají totiž oba stejné tepláky. V noci měl ty s kapsou zvenku Pavel a Petr ty s kapsou zevnitř a teď je mají naopak. Pavel s Petrem si jsou dost podobní a liší se jen výškou, proto si to Sváťa spletl. Já se málem nechal taky zmást.

Sváťa si Pavla s Petrem plete častěji. Tomu jsem se divil, protože mezi nima je dost velký výškový rozdíl. Franta mi to vysvětlil. Pro Sváťu jsou prostě oba malí a tak ten rozdíl nevnímá tak jako já. To je pravda, protože já je bezpečně poznám podle toho, že Pavel je větší než já a Petr je menší než já.

Hned po snídani pan Bartáček odjížděl. Slyšel jsem, jak říká vedoucím, že kdyby jeho kluci zlobili, tak ať jim klidně nařežou, že to s nima dost často jinak nejde, a že jsou na to z domova zvyklí. Milan se na to moc nadšeně netvářil, protože podobné výchovné metody neuznává. Kluky ale v případě potřeby nemůžou poslat domů, protože paní Bartáčková je v lázních a pan Bartáček teď bude týden jezdit a pak bude skoro čtrnáct dní mimo republiku. Prakticky se do Československa vrátí až krátce před tím, než se budeme vracet. Poveze nás zase do Prahy a přiveze sem z Prahy děti na druhý turnus.

Teď po ránu byli Pavel s Petrem přímo vzorní. Na rozcvičce byli mezi prvníma a stan měli vzorně uklizený. Jak je vidět, mají z táty respekt. Pan Bartáček se s nima rozloučil a odjel. Sotva byl pryč, oběma otrnulo.

Hned po snídani se šlo bodovat. Bodoval Milan s Maruškou a za táborovou radu Míša. Většina stanů dostala pět bodů. Nulu nedostal nikdo. Nejhorší stany měly tři body, to byli většinou malí kluci s výjimkou Radka a Martina a ještě toho třeťáka a druháka z Táborníků. Tři body dostal i Vojín. Milan nás potom na nástupu chválil, že byl spokojený a že je zvědavý, jestli nám to takhle vydrží celé tři týdny.

V devět odešli všichni mimo nás na výlet. Eda s Martinou a Milanem jeli nakoupit. Mě a Míšu poslal Jindra pro vodu. Studna je asi necelé dva kilometry od tábora. Vzali jsme si vozík, do kterého jsme naložili čtyři prázdné kanystry a jeli jsme. Jelo se dolů k silnici, kousek po ní a pak po úzké cestičce řídkým lesíkem ke studánce. Tam jsme se nejdřív napili, pak jsme naplnili kanystry a jeli jsme zpátky.

Chvíli jsme měli volno. V devět vystřídal Radka s Martinem u brány Marek s Petrem. Jindra nám řekl, že se budeme u brány střídat po dvou hodinách. V jedenáct půjdu já s Míšou, v jednu nás vystřídá brácha s Michalem a ve tři půjdou zase Radek s Martinem. Na nás přijde teda další hlídka u brány od sedmi do devíti, takže budeme vyhlašovat večerku.

Marek si vzal k bráně oddílovou kroniku. Je to obyčejný nelinkovaný sešit formátu A5, který dostal včera od Jindry. Šli jsme se dívat, jak zapisuje, a hlavně, jak kreslí obrázky. Zapsal včerejší příjezd, pracovní odpoledne, večeři a večerku. Nakreslil k tomu autobus, jak děláme řetěz se zavazadlama. Pavel, kterého nakreslil na střeše autobusu, si je fantasticky podobnej a já s Míšou na konci řetězu taky. Ještě jsem poznal Radka s Martinem, kteří stáli s ostatníma malýma klukama vedle. Do řetězu se nezapojili, protože zavazadla pro ně byla moc těžká.

Na druhém obrázku byla práce, řezání dříví. I tady si je hodně kluků a vedoucích podobných. Obdivoval jsem, jaký má Marek postřeh a čeho všeho si všiml. U některých kluků rozkreslil i vyšívání na jejich džínách. U Martina a Míši jsem si to zkontroloval. U mě a Míši to taky trefil. Pak už je teď v džínách jenom brácha a Michal. Ti jsou věrní naší džínové partě. Ostatní se převlékli do tepláků. V teplácích jsou teď všichni vedoucí a instruktoři. Pouze Eda, Martina a Milan, kteří jeli nakoupit, si vzali na sebe kalhoty. V teplácích teď chodí i Marek s Petrem. Teď ale měli na sobě džíny, protože u brány jsou v kroji. Hned po hlídce si ale kroj sundali a převlékli se zase do tepláků.

Jindra si všiml, že nás v džínách zůstalo jenom šest, a že jsme všichni z jeho oddílu. Chvíli nás teda přemlouval, ať si vezmeme taky tepláky, že nám v nich bude pohodlněji a když se umažeme, že se snadněji vyperou. Řekl jsem, že jsme zvyklí chodit v džínách a kluci se ke mě přidali, že oni taky a tak nás nechal. Jenom řekl, že se nám diví.

V deset se začal dělat oběd. S Míšou jsme u toho moc nebyli, protože jsme v jedenáct nastoupili k bráně. Tak jsme jenom škrábali brambory. S masem pomáhali už jenom Martin, Petr, brácha a Michal. Vzal jsem si na hlídku rádio a poslouchali jsme písničky. Oba jsme si při tom četli. V půl dvanácté se vrátily děti z výletu a tak jsme je odepsali v knize příchodů a odchodů. Bylo to celkem jednoduché, protože tu byli psaní jako celý oddíl plus vedoucí. Hned chvíli po tom, co jsme nastoupili hlídku, jsme ještě odepsali Edu, Martinu a Milana, kteří se vrátili z nákupu. Zdvihl jsem jim závoru, aby mohli vjet s autem do tábora. Zajeli co nejblíže ke kuchyni a brácha s Michalem vykládali potraviny. Menší věci nosili Radek a Martin. Marek s Petrem pomáhali Jindrovi a Frantovi vařit. Jindra je potom moc chválil, že jsou šikovní a že umí dobře vařit. Po této zkušenosti jim vždycky dával službu u brány tak, aby tam nebyli přes období, kdy se vaří oběd nebo večeře. Službu u brány dostávali nejčastěji buď hned ráno a nebo hned po obědě a nebo až po večeři. Většinou měli službu u brány jen jednou. To ostatně vždycky na jednu dvojici tak vyjde, dneska to je třeba brácha s Michalem, na které už druhá služba u brány nevyšla.

Ve dvanáct byl oběd. Já s Míšou jsme obědvali na hlídce u brány. Jídlo nám přinesli brácha a Michal. V jednu nám skončila hlídka a šli jsme umývat nádobí. Vzali jsme si na umytí hrnec od brambor. Jindra měl obavy, abysme s ním nespadli do potoka nebo aby nám neuplaval, že bysme ho možná měli nechat Markovi s Petrem, ale Míša řekl, že to zvládneme a tak nás Jindra nechal. Dali jsme si záležet a Jindra byl mile překvapen a pochválil nás.

Po obědě bylo chvíli volno. Jindra si prohlédl kroniku a byl přímo nadšen. Franta hned požádal Marka, jestli by mu nenamaloval nějaký obrázek na památku. Marek mu to slíbil. Zájem projevil i Jindra. Míša si u Marka zamluvil, že zapíše do kroniky dnešek. Dohodli se, že to Míša zapíše zítra přes polední klid. Teď jsme šli s Míšou sbírat papírky. Chceme, aby nás Jindra nahlásil jako vzornou službu. Všiml si nás dokonce i Milan. Při tom mě naštvala Blanka, která o nás řekla, že jsme šplhouni. Rychle jsem vymyslel pomstu. Je promyšlená a je hned dvojitá. Zároveň se totiž pomstím Bartáčkům.

Při noční hlídce jsem se totiž podíval, co to vypadlo Pavlovi včera z kapsy. Je to malý zápisníček, který jsem sebral. Zatím ho mám v kapse a teď ho využiju k pomstě za ty sirky. Šel jsem k potoku, až dolů a tam jsem našel tři žáby. Jedna z nich je dokonce ropucha, což mi vyhovuje. Ještě jsem k žábám sebral několik pavouků a to všechno jsem dal Blance do stanu. Před stanem jsem potom jen tak ledabyle pohodil Pavlův zápisníček, jako že ho tam ztratil, když tam ty žáby a pavouky dával.

Když se vrátily večer po večeři holky od stanu, začaly hrozně ječet. Seběhli se tam Sváťa, Jirka, Zdeněk, Franta, Jarda a Luboš. Holky jim řekly, co se stalo. Jirka našel na zemi zápisník a hned si volal Pavla s Petrem. Bylo vidět, že je na ně dost naštvaný. Pavel s Petrem totiž začali hned, jak pan Bartáček odjel, vydatně zlobit. Prováděli různé lumpárny, při obědě předbíhali. Maruška a potom i Sváťa je poslali dozadu, ale oni byli ještě drzí a znova předběhli. Nic jim to ale nepomohlo, protože Franta jim dal stejně jídlo až jako posledním. Měli za to na něj dost drzé poznámky, ale Franta dělal, že to neslyší. Sváťa, který to slyšel, jim řekl, že by mohli taky jet domů. Kluci se ale smáli, že to by teda nemohli, protože u nich doma nikdo není. Sváťa šel radši pryč.

Odpoledne při topografii prý Pavel s Petrem zkoušeli, co Jirka vydrží a hrozně zlobili a rušili. Pořád něco prováděli a měli ještě drzé poznámky. Teď tvrdili, že to neudělali. Pavel se zase ušklíbal a byl drzý, že na sebe nenechají nic svádět. Sváťa je oba vzal a odvedl je do lesa. Co se tam dělo, nikdo neví, ale když se vrátili, byli oba hodní. Po večerce dnes hned zhasli a byli zticha.

Noční hlídku začal v devět Vojín z Čeňkem Patočkou. Čeněk je o rok starší než Vojín, ale je to stejný šprt. To je na něm vidět už na první pohled a během dneška jsem si ověřil, že mě můj první pohled nezklamal. Oba jsou nemožně nakrátko ostříhaní, vzadu mají vlasy vyholené a kolem uší mají "blatníky". Mimo nich jsou takhle příšerně olepaní už jenom ti dva malí šprtíci. Protože mají službu hned po nich, tak si z nástupu pamatuju, že se jmenujou Vítězslav Kuneš a Libor Bárta. Který z nich je který, ale zatím nevím.

Během prvního dne jsme se ještě seznámili s Honzou Faltýnkem a Borisem Motýlkem. Ti měli ráno poslední noční hlídku a mají stan hned vedle Bartáčkových. Jsou oba stejně staří jako my a jsou to docela správní kluci. Přijali jsme je do naší džínové party, protože splňují obě její kritéria. Boris má vůbec nejdelší vlasy z kluků z tábora a ze začátku jsem ho považoval za holku. Tak dlouhé vlasy má z kluků už jenom Gustav Rolba, který chodil loni do šestky a hodně kamarádí s Markem a Petrem. Boris splňuje i džínové kritérium, jenže džíny nosí jen málokdy a většinou chodí v teplácích. Džíny si bere večer ke kroji a pak si je už na sobě nechává až do večerky. Někdy si je taky na sobě nechává chvíli po hlídce u brány, ale než jde dělat nějakou špinavší práci a nebo sportovat, tak se vždycky převleče do tepláků. Honza taky splňuje obě kritéria naší džínové party. Taky ale nosí džíny jen málo, asi tak jako Boris.

Gustu Rolbu jsme do naší džínové party nevzali. Má sice dlouhé vlasy, ale džíny tu má jenom nové a ty prakticky vůbec nenosí. Na nástup si bere hodně odrbané manžestráky, na kterých se mu pářou obě zadní kapsy. S Gustou spí ve stanu Oskar Matějka. Ten taky v naší džínové partě není. Chodí sice občas v hodně ošoupaných džínách, nosí je asi stejně často jako Boris, ale má zase dost krátké vlasy.

Jménem si ještě po prvním dnu pamatuju Romana Vychodila. Ten byl dneska zvolen předsedou táborové rady. Je asi stejně velký jako Franta. Klidně by mohl být v naší džínové partě, ale protože je o dost starší, tak s ním nekamarádíme a v naší partě není. Při nástupu za něj podává hlášení Hana Knoflíčková, kterou zvolili jako předsedkyni oddílu, protože Roman povýšil. Táborová rada je teď teda pětičlenná, takže aspoň nemůže dojít k rovnosti hlasů, když se o něčem hlasuje.

S Romanem spí ve stanu Olda Karpíšek. Je to taky loňský osmák a rozhodně nepatří mezi nejhodnější děti. Z Lvů ještě znám osmáka Alana Krátkého a sedmáka Ctibora Novotného, který s ním spí ve stanu. Oba docela ujdou. Nejlepší z osmáků jsou Roman a Alan, protože ti se nikdy nevytahují na nás mladší. Ctibor, kterému všichni říkají Bořek, si občas zafrajeří, ale spíš na ty úplně nejmladší. Nás páťáky a ještě i čtvrťáky nechává na pokoji. Nejhorší je Olda. Ten frajeří na všechny mladší včetně šesťáků. Nejvíce se vytahuje před sedmačkou Helenou, která dělá v jejich oddílu kronikářku. Olda za ní pořád dolejzá.

Dnešní noc na nás noční služba nevyšla. Skončila u Oty a Štěpána. To jsou dva prckové ze Lvů, kteří měli poslední noční službu. Protože Milan určuje noční služby podle stanů, spočítal jsem si, že ji budeme mít zítra od jedenácti do půlnoci. Už se na ni s Míšou těšíme. Následující noc na nás potom vyjde služba od šesti hodin do budíčku.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je středa
13.11.2019