Na úvodní stránku



9/V

Miloslav Fuček

Kamarádi

Přečteno: 1022


Kapitola devátá, V. část


V pondělí jsme šli hned po snídani ven. Šli jsme za Markem, který na nás už čekal. Ráno byl vzhůru už v šest a začal si uklízet pokoj. Všechny hračky, které mu Lenka snesla k posteli, už měl na svém místě. Měl tu vzorný pořádek. Na sobě měl ty džíny, co visely včera na židli a pěkně barevné tričko. Mě a bráchovi půjčil auto na vysílačku. Moc se nám líbilo. Vyprávěl jsem Markovi o Míšovi, že má taky vysílačku a že k ní má mimo auta ještě letadlo a loď. Marek mi řekl, že si letadlo taky staví a ukázal mi ho. Už ho má skoro celé hotové. Chybí mu ale motor, který mu ale táta slíbil.

Marek má ještě spoustu zajímavých hraček. Má autodráhu, vláček, igrahokej, igrafotbal, stavebnice Merkur a Elektromerkur a další zajímavé hračky. Zahráli jsme si turnaj v igrahokeji i igrafotbalu. Taky jsme si zajezdili s autodráhou. S tou to umí nejlíp Marek. V igrahokeji jsem Marka těsně porazil a celý turnaj jsem vyhrál. Marek byl druhý a brácha třetí. V igrafotbalu jsem dopadl dost špatně. Vyhrál Marek těsně před Jindrou a Ivem. Já skončil až předposlední, poslední byl brácha.

Po obědě jsme šli zase za Markem. Pomohli jsme mu usmlouvat mámu, aby ho pustila aspoň na zahradu. Pustila ho s podmínkou, že nebude venku běhat, aby se mu zase nevrátila teplota. Lenka slíbila, že na něj občas dohlídne.

Marek vytáhl vzduchovku a šli jsme do sadu střílet. Terč jsme si dali proti kůlně, v které nikdo nebyl  a nemohli jsme tak nikoho ohrozit. Nejvíc nastřílel Marek, já nastřílel o pět bodů míň. Každý jsme stříleli na deset ran. Potom nás pozval Marek na jablka a hrušky. Najedli jsme se jich do sytosti  a pak jsme si na chvíli lehli do trávy a povídali jsme si. Ivo se domluvil s Markem, že nás zítra provedou po Brně.

Před večeří jsme si ještě s Markem vyměnili adresy  a dohodli jsme se, že přes rok si budeme dopisovat. Sice je ještě do konce prázdnin dostatek času, ale to je jedno. Adresy se nemusejí vyměňovat až před odjezdem.

Další den jsme se vypravili do centra města. Marek si teď vzal do zadní kapsy džín peněženku a tak jsme viděl, že ty vyšoupané obrysy na jeho kapsách přesně odpovídají a že jsou právě od ní. Perfektně se podle toho ošouopání dá poznat, co Marek v kapsách nosívá. V pravé nosí peněženku a v levé kalendář a kapesní nůž. Ten mu trochu klube v zadní kapse dírku. Jenže Marek ho má daný v kapse pokaždý trochu jinak, takže se pokaždé šoupe jiné místo a díra se  mu tam neoproklube.

Prošli jsme Sibiřskou ulicí na kraj Řečkovic. Zahnuli jsme doprava a došli na konečnou tramvaje . Jedničkou jsme jeli  do centra Brna. Jeli jsme kolem kina Jadran, které jsem viděl z auta, když jsme sem jeli. Po druhé straně je skoro hned naproti kino Morava.

Vystoupili jsme u vlakového nádraží a Třídou vítězství jsme došli na Náměstí svobody. Cestou jsme se koukali do výloh obchodů,  kterých je tu plno. Zašli jsme se podívat do Prioru, zde jsem se svezli rychlovýtahem. Když jsme se vraceli po schodišti dolů, objevili jsme až dole váhu, na které se dá vážit zadarmo. Postupně jsme se na ní všichni zvážili. Potom jsme zkoušeli, kolik vážíme všichni dohromady a na váhu jsme si postupně stoupali. Ručička se ale nebezpečně přiblížila ke konci stupnice a tak jsme toho nechali.

Brácha tu ještě objevil čistič bot. Ten je za korunu. Marek ji tam hodil a já s bráchou jsme si vyčistili polobotky. Marek s Ivem mají na nohou kopačky a ty si nečistili. David a Luboš si ještě stačili očistit sandály. Potom se stroj zastavil. Chtěli jsme ho ze zvědavosti pustit ještě jednou, ale nikdo jsme už neměli drobnou korunu. Šli jsme tedy dál. Koupili jsme si zmrzlinu a šli jsme se podívat do tuzexu. Tam jsme potkali spolužáky Jindry Radka Semišku a Láďu Kostku. Prohlédli si s námi tuzex.

V průchodu, kde je tuzex, je další kino Jalta. Tady mají lístky za dvě koruny. Nejdříve jsme si prohlédli tuzex s oděvy a potom tuzex s elektropotřebami a různým jiným zbožím. Jsou tady i auta. Nakonec jsme šli do tuzexu, který je hned naproti. Tam mají sportovní potřeby a v druhé části prodávají pneumatiky a jiné doplňky k motorovým vozidlům. Je tu ještě jeden tuzex, ale tam jsme nešli, protože v něm není pro nás nic zajímavého.

Radek doporučil Markovi, že by nás mohl zavést na Špilberk. Nakonec tam šel, ještě spolu s Láďou a Jakubem, kterého jsme potkali, taky. Jakub je další Jindrův kamarád. Já s bráchou jsme cestou na Špilberk fotili. Na Špilberku je plno zajímavostí a je z něho pěkný výhled na Brno.

Protože se blížila doba poledne, museli jsme jít zpátky. Sešli jsme k nádraží a tam jsme čekali na jedničku. Za chvíli tramvaj přijela. Odpoledne jsme jeli zase do centra Brna. Marek nám ukázal, kde jsou v Brně další kina. Nejprve jsme šli ke kinu Praha, kde jsme si v podloubí prohlédli, co mají v supraphonu, který je hned vedle, a potom jsme si zašli ještě do Elektrodomu, který je nedaleko. Když jsme si ho prohlédli, šli jsme Orlí ulicí kolem odborného učiliště spojů a autobusového nádraží a došli jsme ke kinu Družba. Pokračovali jsme kolem vysokého obchodního domu Centrum, do kterého jsme se podívali, a šli jsme zpátky na Náměstí svobody. Z něho jsme šli ke kinu Moskva a cestou jsme se stavili v hračkářství. Prohlíželi jsme si, co tam mají. Nedaleko kina Moskva je park, kde jsme si na chvíli sedli. Marek nám ukázal Janáčkovo divadlo. Je to dost nová budova.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je středa
22.09.2021