Na úvodní stránku



Kapitola sedmnáctá

Miloslav Fuček

Mstitelé

Přečteno: 897


V této kapitole znovu pokračují Martinovy problémy s učitelem Málkem.


Spolu s bezstarostným a radostným klubovým životem nás ale čekaly i školní povinnosti. Moje problémy s učitelem Málkem téměř ustaly v okamžiku, kdy jsme začali pracovat na výrobku. Vyráběli jsme ozdobný plechový věšáček. Podle tátovy rady jsem se snažil a několikrát jsem nabídl učiteli Málkovi pomoc. Vždy ji ale odmítl a to i když jsme byli o samotě. Pokud pomoc potřeboval a sám si o ni řekl, mě si nikdy nevybral, přestože jsem se vždycky hlásil. Tak jsem to vzdal a zaměřil jsem se na svůj výrobek, abych mu ukázal, že umím pracovat a dobře.

Nastaly problémy při pilování, neboť to dělalo rámus, což se učitelovi nelíbilo. Vždycky mi vynadal a udělal si u mě mínus a to i několikrát za hodinu. Poradit mi ale odmítal s tím, že to mám znát z loňska. Jenže loni nám to nikdo neřekl.

Jednou při suplování sháněl druhý dílnař pomocníky na nějakou práci. Přihlásil jsem se a spolu s Michalem, Pavlem a Honzou si nás vybral. Taky jsme pilovali plech a mě to zase dělalo rámus. Učitel ke mě přišel a v klidu bez nadávání mi poradil, abych si plech upnul blíž místu, kde piluju. Poslech jsem a skutečně bylo po hluku.

Učitel Málek si příští hodinu dílen všiml, že už vím jak na to. Zamachroval si na mě, že už jsem si konečně vzpomněl. Zeptal se mě, proč mi to prve tak rámusilo. Řekl jsem mu to. Vůbec to neocenil. Ostatní to teď věděli taky a tak se uchránili od mínusů, které ale mě zůstaly.

Výrobek jsem odevzdával jako první. Učitel ho velice pečlivě zkoumal a hledal na něm i ty nejmenší chybičky. Některé záhyby jsem neměl dost dopilované, na několika místech byl plech zmáčknutý od svěráku. Učitel se pak podíval na moje mínusy, kterých bylo požehnaně a řekl čtyři mínus. Někdo zezadu se ozval, že mínusy se nedávají.

"Tak pět, když se ti to nelíbí", řekl učitel.

Řekl jsem mu, že já jsem nic neříkal. Řekl mi, že jsem drzý a dal mi ještě poznámku.

Vrátil jsem se do lavice a čekal jsem, že mi dá další práci. Vůbec si mě ale nevšímal. Na konci hodiny mě vynadal, že jsem línej, že jsem se měl přihlásit o další práci.

Při dalších hodinách dílen jsem jako práci dostal přebírání šroubků. Třídil jsem čtyři druhy z jedné velké plechové krabice do čtyř menších. Ostatní dodělávali výrobky. Po zkušenosti, jak jsem dopadl já, nikdo nespěchal s odevzdáváním. První to nesměle zkusil Honza. Učitel se ho zeptal, jestli mu to jde ukázat nebo odevzdat. Honza pochopitelně řekl, že ukázat. Učitel si to teda prohlédl a řekl mu, co má špatně. Honza to měl v několika místech málo vypilované. Tak to dopiloval. Takhle to ukázal ještě asi třikrát. Po třetí mu učitel po prohlédnutí řekl, že teď už není co ukazovat, protože už je to hotové a dal mu jedničku. Výrobek Honzovi vrátil. Když mi ho Honza ukázal, tak jsem viděl, že ho nemá zas o tolik lepší než já. Příště jsem požádal učitele, jestli by mi mohl dát taky můj výrobek, protože mě ho nevrátil. Řekl mi, že ho vyhodil.

Následující dílny jsem měl službu. Při tom jsem ve skříni svůj výrobek našel. Tak jsem si ho vzal. Šel jsem za druhým dílnařem a ptal jsem se ho, jakou by mi za něj dal známku on. Nejdříve se mu nechtělo odpovědět. Řekl, že to není dodělané, že on by to neznámkoval. Nechal by mě to dodělat. Když jsem se ho zeptal, jestli je to aspoň na čtyřku, tak nakonec řekl, že i takhle nedodělané je to mezi dvojkou a trojkou, ale spíš na dvojku. Poděkoval jsem mu. To mi stačilo.

Příští hodinu dílen jsem šel s výrobkem za učitelem a řekl jsem mu, že si myslím, že je na lepší známku než na pětku. Řekl mi, že jsem ho ukradl. Řekl jsem, že jsem ho našel ve skříni, když jsem měl službu, tak jsem si ho vzal, když říkal, že ho vyhodil. Ostatně je stejně můj, všichni ho dostali zpátky. Učitel po mě výrobek chtěl, ale já mu řekl, že mu ho nedám a zastrčil jsem si ho do přední kapsy džín, odkud mi ho nemůže vytáhnout. Řekl, že to je krádež a že půjdeme za ředitelkou. Řekl jsem, že klidně, že za ní stejně půjdu kvůli té známce. Ušklíbl se a řekl "Tak si teda běž".

Sám najednou ztratil zájem jít. Šel jsem teda. U dveří mě ale zastavil.

"Já tě nikam nepustil", řekl

"Vždyť jste říkal, ať jdu."

"Ale ne při hodině, až o přestávce."

Vrátil jsem se do lavice. Výrobek jsem pro jistotu zasunul co nejhlouběji do kapsy.

Hned o přestávce jsem šel za ředitelkou. Ukázal jsem jí výrobek a řekl jsem, že jsem z něj dostal pětku. Taky jsem jí řekl, jak jsem byl za druhým učitelem dílen a co mi na to řekl on. Ředitelka se tvářila celkem přátelsky. Zeptala se mě, jestli mám s učitelem Málkem nějaké konflikty a kolik od něj mám poznámek. Řekl jsem jí, že poznámek mám sice hodně, ale většinou nevinně, protože učitel si na mě zasedl. Ředitelka si ode mě výrobek půjčila a řekla mi, abych přišel příští přestávku, že pak má volnou hodinu a bude na mě mít víc času. Řekla mi, abych si s sebou vzal žákovskou, že jí zajímají ty poznámky.

Druhá hodina dílen proběhla jako normálně. Zase jsem přebíral šroubky. Učitel je totiž dal do velké dřevěné police. Ta ale nebyla moc pevná a tak vždycky do příště vypadla polička, na které byly a vysypaly se. Ze začátku mě to štvalo, ale teď už mě to bylo jedno. Učitel to dělal schválně. Ostatně dneska stejně s tímhle výrobkem končíme a příště budeme dělat jiný.

Ředitelka se se mnou bavila poměrně dlouho. Přečetla si moje poznámky od učitele a nechala mě vyprávět. Řekl jsem jí všechno, jak to bylo, včetně toho, jak mi pak táta říkal, že těch zbylých sedm poznámek bylo zbytečných. Pokračoval jsem i tím, jak to bylo s výrobkem, jak jsem se až od druhého učitele dílen dozvěděl, jak pilovat tiše a jak mi učitel výrobek oznámkoval a nechal si ho. Později mi ho odmítl dát, že ho vyhodil. Takže jsem řekl ředitelce, že jsem si ho pak vzal ze skříně, když jsem měl službu a našel jsem ho tam. Usoudil jsem, že bude lepší, když jí to řeknu teď hned, protože učitel jí určitě řekne, že jsem ho ukradl. Tak ať to ví dřív ode mě.

Ředitelka mi řekla, že mi věří, že poznala, že jí říkám pravdu, ale že si musí stejně ještě promluvit s učitelem Málkem, aby vyslechla obě strany. Pak si mě zavolá. Řekl jsem jí, že to chápu a poděkoval jsem jí. Ještě se ptala, co máme teď za hodinu, protože náš rozhovor se protáhl asi deset minut do hodiny. Máme ale třídní, takže mi řekla, ať se omluvím, že jsem byl u ní. U třídní s tímhle problémy nebyly. Zajímala se akorát o to, proč jsem byl u ředitelky, tak jsem jí to řekl, aby si nemyslela, že mám nějaký průšvih.

Poslední hodinu si mě ředitelka zavolala. Měla u sebe učitele Málka. Ten, jak jsem očekával, jí řekl, že jsem výrobek ukradl. Tím ale teď nemohl zapřít, že je to můj výrobek. Ředitelka ho celkem dobře dostala, takže to potvrdil. Řekl, že ale trvá na tom, abych za to, že jsem výrobek ukradl, dostal dvojku z chování. Na moje námitky, že mi řekl, že výrobek vyhodil, řekl, že si to myslel. Zapomněl, že ho dal do skříně. Ředitelka mu řekla, že o mojí známce z chování rozhodne pedagogická rada a odmítla se s ním o tom bavit. Požádala ho, aby přehodnotil moji známku a pokud možno mě výrobek nechal dodělat. Slíbil to a výrobek chtěl. Souhlasil jsem, aby mu ho ředitelka dala.

Příští hodinu dílen mě učitel nechal výrobek dodělat. Nejdříve jsem si musel s ostatníma nakreslit schéma nového výrobku a potom, když ostatní začali nový výrobek, já dodělával starý. Dopiloval jsem všechno, co se prve učitelovi nelíbilo a dával jsem hlavně pozor, abych to nepřepiloval. Zkusil jsem taky, jestli by mi to učitel prohlédl, jako to dělal ostatním. Řekl ale, že už jsem mu to jednou odevzdal, tak nemám nárok na prohlídku, ale pouze na konečné a poslední odevzdání. Tak jsem si s tím ještě pár hodin pohrával, až na mě začal učitel spěchat, že pak nestihnu ten druhý výrobek. Tak jsem to vyhladil, nablýskal a odevzdal.

Velmi těžko hledal učitel chybičky. Rozměry byly akorát, takže našel jenom několik povrchových vad, které se mi nepodařilo začistit. Řekl mi, že to je na dvojku, ale vzhledem k těm mínusům, že to bude trojka. Viděl, že se mi to nelíbí, tak mi řekl, že jestli s tím nejsem spokojený, že mi teda dá dvojku a ty mínusy vezme jako zkoušení a dá mi za každý pětku. Vybral jsem si radši trojku za výrobek.

Sebral jsem výrobek a šel jsem do lavice. Začal jsem pracovat na novém výrobku. Ten byl poměrně snazší, protože byla část ze dřeva. Ostatní už pracovali na tom dřevu. Naštěstí máme jednu dílnu, kde jde dělat všechno. Někde mají jednu dílnu na dřevo a jednu na kov. Takhle jsem aspoň nemusel tak spěchat.

Hodina skončila. Šli jsme do šatny. Bavili jsme se s Honzou o tom, že mi dal trojku. Měl jsem vztek, protože to s těma mínusama byl podraz. Moc dobře věděl, že se mi za těhle podmínek dvojka nevyplatí. Nevyplatila by se ani jednička. To by bylo nejmíň osm pětek a v tu ránu bych propadal z dílen. Když jsem to Honzovi říkal, tak jsem velice tlumeným hlasem řekl: "Ten Málek je pěkná svině".

Honza se chystal přitakat, když se ozvalo: "Co jsi říkal?"

Byl to Málek. Špízloval. Byl ale kus od nás, takže musí slyšet velice dobře, protože jsem to řekl velice tiše. Řekl jsem, že jsem nic neříkal. Řekl mi, že lžu, že to moc dobře slyšel. Chtěl žákovskou knížku. Dal jsem mu ji. Šel jsem s ním do kabinetu. Tam mi napsal poznámku. Napsal mi, že jsem mu řekl, že je svině a že lžu. Protestoval jsem proti tomu. Neřekl jsem to jemu, ale o něm a to je rozdíl. Nevěděl jsem, že to slyší. Řekl mi, že se mnou o tom nebude diskutovat a vyhodil mě z kabinetu.

Vrátil jsem se do šatny, kde mě čekal Honza. Ostatní už byli pryč. Řekl jsem to Honzovi.

"To je ale...".

Nevím, co chtěl Honza říct, ale přikryl jsem mu pusu rukou, aby to neřekl. Honza se nestačil ani divit a já netušil, že moje podezření se ihned vyplní. Málek byl tady a ptal se Honzy, co chtěl říct. Honza měl štěstí, že to nedopověděl. Lekl se a zakoktal, že už ani neví. Učitel ho nechal a řekl nám, ať koukáme zmizet. Naschvál jsem nespěchal a Honza na mě čekal.

Myslel jsem na to, co bude kvůli téhle poznámce doma. Pak jsem se rozhodl. Řekl jsem Honzovi, že půjdu za ředitelkou. Honza šel se mnou jako svědek. Ředitelka byla zrovna na odchodu. Měl jsem štěstí, že jsem ji zastihl. Vyprávěl jsem jí, co se mi stalo a o co mi jde. Ředitelka mě pochopila. Bylo jí jasné, že takový grázl, abych řekl něco podobného učiteli do očí, nejsem. Zavolala si teda učitele Málka. Krásně ho zase usvědčila díky tomu, že mi tam napsal, že lžu. Přiznal, že jsem to řekl o něm a ne jemu, ale dělal hloupého a tvářil se, že je to jedno. Prohlásil, že bude požadovat, abych dostal trojku z chování. Ředitelka ho požádala, aby mi teda tu poznámku opravil. Škrtl teda celou poznámku a napsal mi, že jsem o něm řekl před ním, že je svině. To lhaní mi tam už nenapsal. Jenže tam zase dopsal před ním. To už neuhádám, protože tam byl, takže to bylo před ním. V podstatě jsem si zase tak moc nepomohl, ale vsázel jsem na to, že táta mi bude věřit. Pomohlo mi i to, že táta viděl škrtnutou starou poznámku a opravenou. Řekl mi, že mám štěstí, že jsem delší dobu neměl s učitelem Málkem konflikt. Dokonce se mi podařilo čtrnáct dní nemít ani jednu poznámku. Táta mi potvrdil, že kdybych mu to řekl do očí, tak že bych od něj dostal.

V dalších hodinách dílen jsem pokračoval ve svém druhém výrobku. Dodělal jsem plechový úchyt a nechal jsem si ho od učitele prohlédnout. Řekl, že to jde. Tak jsem na něm ještě pokračoval. Začal otravovat, že už to mám nechat, nebo že to nestihnu dodělat. Řekl jsem mu, že chci mít z tohohle výrobku jedničku. Ušklíbl se a řekl, že do tohohle pololetí se to stejně už počítat nebude a že budu rád, jestli bude souhlasit, abych měl v pololetí z pracovní výchovy trojku. Řekl jsem mu, že z pozemků budu mít jedničku.

"No tak dostaneš trojku", řekl.

To mě zase naštvalo, ale radši jsem mlčel. Dál jsem vyhlazoval držáček. Po přestávce si ho učitel prohlédl a řekl mi posměšně, co na něm furt šmudlám, že už na něm není žádná práce. Tak jsem začal dělat dřevěnou část. Tu už učitel některým z kluků prohlížel a ti ji dokončovali. Pustil jsem se do práce a dost jsem je dohnal. Hrubá práce mi šla rychle od ruky.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je středa
02.12.2020