Opravář

„Šel jsem tedy dělat opraváře. Nejpreve jsem podplatil ty, co přijímali. Případ jsem měl jenom jeden a ten vám popíšu podrobně. Otevřít mě přišla asi padesátiletá paní a že prý jim nefunguje televize.

„Nemáte tu ampérmet?“, zeptal jsem se.

„Ale máme“, řekla paní a vytáhla ampérmetr. Zastrčil jsem ho do zásuvky. Z ampérmetru se zakouřilo.

„Máte tu moc ampérů. Proto vám to nefunguje“, řekl jsem. „A taky nemáte připojenou televizi“, dodal jsme. Vytáhl jsem přívod antény a dal ho stranou. „Sem patří přívod elektřiny“, mínil jsem. Pak jsem tam dvěma dráty přivedl elektřinu. Z televize se zakouřilo. Potom jsem připojil anténu do druhé zásuvky. Ozvala se rána a vyletěla jiskra.

„Už je to spravené“, oznámil jsem. Paní mi dala pět set korun a já jsem odešel. Když se vrátil manžel, tak jsem vyslechl tento rozhovor.

„Byl tu opravář, nefungovala televize“, řekla žena.

„Asi nebyla v zásuvce“, řekl manžel, „na to jsi nemusela zvát opraváře“.

„Asi to bylo něco složitějšího. Prý máme moc ampérů v zásuvce. Televize prý připojena nebyla a taky anténa byla špatně připojená.“

„To je divné, na to se podívám.“

První spatřil spálený ampérmetr. „Co jsi s tím dělala?“, zeptal se.

„Já nic, to on.“

Co jí odpověděl a co se potom událo vám raději nebudu popisovat. Druhý den byl rozvod. Onen manžel mě přecenil a to mě tak zalichotilo, že jsem se rozhodl opravování zanechat. Svět tím ale utrpěl velkou škodu, přišel o vynikajícího opraváře.“