8/VIII | ||||
Miloslav Fuček | Kamarádi | Přečteno: 1484 | ||
Kapitola osmá, VIII. část | ||||
Následující dny se dohrávaly sportovní soutěže. Mezi jednotlivými disciplínami jsme měli chvíli volno, protože třeba na pingpong jsou tu jen dva stoly a přihlášených nás je hodně a tak jsme si vytáhli před stany matračky a na nich jsme leželi. Olda na mě začal zase frajeřit za to, že jsem ho srazil do potoka. Hned druhý den mě za to surově praštil. Hrozně moc to bolelo a v očích se mi trochu objevily slzy, ale potlačil jsem je a nebrečel jsem. Olda si jich ale všiml a ještě se mi smál: "Jen se běž klidně Pavlíčku vybrečet do stanu." Nenáviděl jsem ho. V tu chvíli bych po něm nejradši hodil kamenem a snad bych mu i mířil na hlavu. Jenže kolem je samá tráva a žádný kámen tu není. Raději jsem si teda toho blbého frajírka nevšímal. Zřejmě ho to uspokojilo, protože mě pro dnešek nechal. Ten pitomý frajírek se baví tím, že když je někdo z nás mladších kluků skloněný u stanu, tak se k němu zezadu přiblíží a praští ho konečkama prstů, což hrozně moc štípne. Když mu někdo něco řekne, tak mu dá facku. Takže si to radši necháváme mlčky líbit. Jediný, kdo si od Oldy nenechá nic líbit je Radek. Ten, když ho Olda praštil konečkama prstů, mu řekl, že je srab, že se vytahuje na mladší. Olda mu za to dal pořádný kopanec, až Radek spadl na zem. Pak už Radek nic neříkal. Vstal a odešel a na Oldu se vůbec ani nepodíval. | ||||
Sdílet na Facebooku
Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.