14/IV

Hned v úterý ve škole jsme se s klukama chlubili, kdo co dostal k Vánocům. Radek s Míšou dostali sáňky z umělé hmoty. Já mám doma klasické sáně dřevěné. Radek Holub má stejné, jako já. Šli jsme teda sáňkovat. V Praze sice moc míst, kde se dá sáňovat není, ale my si našli stráň. Končí sice nad silnicí, ale to nemůže nás velkoměstské kluky rozházet. Ostatně po silnici toho moc nejezdí.

Nejdříve jsme jezdili jen tak a pak jsme začali závodit. Já s Radkem Holubem jsme byli rychlejší, než Míša s Radkem Motyčkou. Jeli jsme celkem pětkrát. Vyhrál jsem dvakrát, Radek Holub třikrát. Míša, který je z nás nejlehčí, dojel vždycky poslední, ale jen o kousek za Radkem Motyčkou.

Kolem šel nějaký pán a začal nám domlouvat, abychom tady nesáňkovali, že je to nebezpečné, že můžeme vjet pod auto. Radek Motyčka řekl, že ze stráně máme dobrý výhled po celé silnici, což je pravda. Pán nám ale začal vykládat, že to není spolehlivé a že asi tři klilometry odtud je docela pěkná a hlavně bezpečná stráň. Radek řekl, že je to pro nás moc daleko a já jsem řekl tomu pánovi, že je moc starostlivej, že seo nás nemusí bát. On se na mě rozčílil, abych nebyl drzej. Začal jsem ho radši ignorovat a vybídl jsem kluky, že si dáme ještě jeden závod. Jenže ten chlap nám začal vyhrožovat, že na nás zavolá policajty, jestli tu nepřestaneme sáňkovat. Vysmál jsem se mu do očí, že policajti určitě nemají nic jiného na starosti, než se starat o to, kdo kde sáňkuje.

Začal se mě vyptávat, kde bydlím a jak se jmenuju. Začal jsem se mu zase smát a řekl jsem mu, že to mu určitě řeknu. Konečně poznal, že to má marné a odešel. My jsem pak ještě asi hodinu sáňkovali a pak jsme šli domů.Kluci mi řekli, že jsem ho neměl provokovat, že to bylo zbytečné. Při té příležitosti mi taky řekli, že bych neměl provokovat lidi v dopravních prostředcích. Radek Holub mi řekl, že on sice pro legraci je, ale ne pro drzost k dospělým. Jemu se líbilo, když jsem si něco řekli, třeba i nevhodného, ale když to ten, o kom jsme to řekli, neslyšel. Radek takhle každou chvíli něco říkal, jenže když to pak Vojta začal říkat nahlas, tak toho Radek nechal. byl jsem se svým názorem osamocen, sám proti třem a tak jsem klukům neodporoval.