XIII. Nový rok

V deset hodin se Tuláci sešli k novoročnímu pochodu na běžkách. Tentokrát poprvé nebyla stoprocentní účast. Poutníci tu ale byli všichni, z Kočovníků chyběl jen Igor, z Lvíčat chyběli Petr a Ondra Baláž a nejslabší zastoupení měli Robinzoni. Z nich tu byli jen Mirek, Martin a Filip.

Vašek si na tenhle pochod přivedl na pomoc ještě jednoho kamaráda, kterého klukům představil jako Karla. Karel bude vypomáhat jenom na výletech a to ještě většinou jenom tehdy, když použijou jiný přesunový prostředek než pěší.

Vašek, Ivan a Karel teď kontrolovali, jak jsou kluci na pochod vybavení. Všechny družiny měly na sobě svá družinová oblečení. Vašek by víc uvítal, kdyby na sobě měli oteplovačky, ale většina kluků ho ujišťovala, že má pod kalhotama tepláky nebo teplé spodky.

Lukáš Koudelka už jistou dobu sleduje, jak Pavel s Míšou chodí stejně oblékaní. Začal na nich sledovat detaily, které by opomněli, ale zatím bezúspěšně. Vyprovokovalo ho k tomu, že si jednou na družinové schůzce všiml, že kluci mají stejné i peněženky a nosí i stejně umístěné věci v kapsách. Když to zjistil, tak se provokativně zeptal, jestli mají kluci i stejné trenýrky. Pavel ho ujistil, že ano, a když jim nevěřil, tak mu to ukázali. Teď se Lukáš ptal, jestli mají stejné i ty tepláky, které mají pod kalhotama. Míša mu řekl, že ano, ale ukazovat že mu to nebude.

"A máme stejný i slipy", doplnil Pavel.

Vedoucí dokončili kontrolu vybavení a Vašek se zeptal, kdo je začátečník. Přihlásilo se asi pět kluků, mezi nimi i Pavel. Vašek tedy rozhodl, že pojedou vpředu hned za ním. Vydali se na cestu. Vašek jel vpředu, Karel uprostřed a Ivan vzadu. Pavel stál na běžkách dnes pošesté. Celkem mu to ale už šlo, protože na sjezdových lyžích už jezdil od druhé třídy.Ukázalo se, že ze začátečníků je na tom nejlépe.

Cesta vedla z mírného kopce. Projeli lesem a cesta začala zase stoupat. Tady měl Pavel trochu problémy, ale zvládl to. Na vršku byla krátká přestávka a Vašek si kontroloval, jestli jsou všichni vpořádku. Za chvíli pokračovali dál. Byla teď rovinka, takže problémy neměli ani úplní začátečníci.

Mírným svahem se dostali do údolí a z něho se šplhalo do dost prudkého kopce. Nahoře byla větší přestávka na oběd. Kluci si procvičili rozdělávání ohně v zimních podmínkách. Každá družina si dělala svůj oheň. Tady si kluci taky mohli splnit vaření. Některým klukům dělalo rozdělání ohně problémy. Naopak Pavel s Míšou byli v tomhle suveréni. Když rozdělali svůj oheň, šli pomoct ostatním.

Ivan vařil pro vedoucí a Vašek s Karlem zatím připravili pro kluky slalom. Ten si kluci zajeli po obědě. Vítězem se stal Robert, druhý byl Filip a třetí Míša. Pavel skončil desátý. Po slalomu přišly na řadu ještě různé hry, mezi nimiž pochopitelně nechyběla ani koulovačka a za chvíli se pokračovalo dál.

Kluky teď čekal nejobtížnější úsek, dost prudký sjezd. Pavel ho sjel pluhem, ostatní začátečníci zdolali sráz bokem. Ostatní je předjeli a dole na ně počkali. Tam se opět seřadili tak jak měli jet a pokračovalo se. Dál se jelo už většinou po rovině nebo z mírného kopce. Dorazili k nádraží, kde sundali lyže a vlakem se vrátili do Kamenice.

Začátek ledna byl pro kluky ve znamení učení, protože se blížilo pololetí. Přesto si ale našli dost času na své záliby. Na první oddílové schůzce vyhlásil Vašek pro družiny úkol. Na družinových schůzkách si mají prostudovat kroniky Stopařů a snažit se o nich co nejvíce zjistit. V březnu pojedou do Loukovic, kde budou ubytováni v nedaleké ubytovně a tam bude toto pátrání uzavřeno. Družina, která toho zjistí nejvíc, dostane sto bodů. Na této schůzce také Pavel dostal bobříka ušlechtilosti. Marek tu vystoupil s návrhem na družinová a oddílová trička. V Prioru mají levná trička, která se k tomu účelu hodí.

Tento nápad s tričkami začali Poutníci. Každý si koupil modré tričko a na něj si červeně nastříkali znak družiny a pod něj své křestní jméno. Pak se tenhle nápad rozšířil i do ostatních družin. Robinsoni mají žlutá trička s modrým znakem a  jménem, Kočovníci zelená s černým znakem a jménem a Lvíčata hnědá s černým znakem a jménem. Pro oddílová trička vybrali červenou. Na tato trička nastříkali znak oddílu a jméno.

V půlce ledna byl ještě výlet na běžkách. Byla to druhá část zimní zápočtové cesty. Na schůzkách Vašek vysvětloval klukům další šifry a učili se pracovat s jízdním řádem ČSD i ČSAD. Dále se bavili o ochraně přírody. Na družinových schůzkách družiny četly kroniky Stopařů. Zdeněk na jedné schůzce Poutníků řekl, že je divné, že jsou ty kroniky tak zachovalé, když jsou staré sto let a v té jeskyni je všechno, co je dřevěné, ztrouchnivělé.

"Tak je tam asi dal někdo dodatečně", napadlo Marka.

"No a ten někdo nemohl být nikdo jiný než Vašek", napadlo Pavla.

"To ale znamená, že Vašek ví o jejich původu", poznamenal Míša.

"To je jasné. Chce, abysme ten původ vypátrali", řekl Zdeněk.

"Třeba někdo z té party byl Vaškův dědeček", řekl Rosťa.

"Nebo pradědeček", doplnil Lukáš.

"Nejlepší by bylo vypátrat, kde bydlí Vaškovi rodiče", navrhl Pavel.

S tím kluci souhlasili. Dohodli se, že prostudují telefonní seznam a vyhledají v něm všechny Královi. Pokud bydlí Vaškovi rodiče v Kamenici, mají šanci je najít, jestli teda mají telefon.

Po téhle poradě se zase kluci věnovali čtení kroniky. Dočetli první díl a zjistili, že zůstal uložen u Písmáka. Jinak v první kronice nebylo nic, z čeho by kluci na něco usuzovali.

Kluci podnikali různé výpravy po okolí. Jeskyni si celkem dobře zařídili. Vybavili si ji jednoduchým nábytkem, který si sami vyrobili. V kronice byl podrobný plánek jeskyně. Kluci ho pozorně studovali. Byly tu popsány skrýše. Skrýše jsou malé jeskyňky. Dvě jsou v Míšově jeskyni. Jedna má asi dvakrát dva metry, druhá je menší, asi metr krát metr. Další dvě skrýše jsou v Pavlově jeskyni. Obě jsou obdélníkové, asi dva metry dlouhé a metr široké. Další skrýš je v Jeskyni věrnosti a ta je největší. Je dlouhá asi tři metry a široká skoro dva a hned vedle ní je skrytá slepá chodba. Tu tenkrát kluci chtěli prokopat a chtěli s ní spojit Jeskyni věrnosti s Pavlovou jeskyní. Na tom také začali pracovat.

Kluci se střídali ve čtení. Jeden četl a ostatní koukali spolu s ním do kroniky. Aby do ní viděli všichni, tak si k tomu místo sednutí klekli. Kroniku pak posunuli blíž k těm menším, aby viděli všichni. V kronice totiž přibývalo obrázků a plánků. Do party přišel další nový člen, kterému říkali Pluto, který uměl hezky kreslit a pomáhal Písmákovi s kronikou.

Hned po schůzce Pavel s Míšou prohlédli telefonní seznam. Králů tu bylo šest a čtyři Králové. Jeden z nich je Vašek, takže toho zkoumat nemusí. U ostatních si opsali adresy a rozhodli se, že je navštíví. Ve škole si je hned druhý den rozdělili. Pátrat budou ve dvojicích. Každá dvojice vyzkoumá tři adresy. Pavel pochopitelně bude zkoumat s Míšou, Rosťa s Lukášem a Zdeněk s Markem.

Zdeněk a Marek měli největší štěstí, protože na jedné z jejich adres Vaškovi rodiče bydleli. Zdeněk jim vysvětlil, oč jim jde. Vaškovi rodiče slíbili, že Vaškovi nic neřeknou. Ale kluky nepotěšili. Vaškovi dědečci jsou jeden z Moravy a druhý z Prahy. V Loukovicích oni ani jejich rodiče určitě nikdy nebydleli. Navíc jméno Sýkora se v jejich rodu určitě nevyskytuje. Kluci tedy poděkovali a hned to šli oznámit Pavlovi a Míšovi.

Zdeněk hned měl další nápad, prozkoumat rodiče Ivana. Hrubí jsou v telefonním seznamu tři a jedna Hrubá. Jeden z nich je opět Ivan. Takže každá dvojice se vypravila na jednu adresu. Rodiče nenašli. Ale ani to Zdeňka neodradilo. "Třeba bydlí v Loukovicích", napadlo ho.

Leden skončil a bylo tu pololetní vysvědčení. Pavel měl dvě dvojky a jinak samé jedničky. Dvojky měl z ruštiny a hudební výchovy. Celkem byl s vysvědčením spokojený. Míša měl známky stejné. Lukáš se zase nestačil divit.